5 jedů, co jíme každý den - MLÉKO
Od té doby, co Louis Pasteur zjistil, že zahříváním potravin se ničí mikroorganizmy, které způsobují jejich rozklad, tak se pasterizace hojně užívá v potravinářském průmyslu, zejména v mléčném. Proces pasterizace je zahřátí na 74 stupňů během 15 vteřin a následné rychlé zchlazení na 4 stupně. Níčí se tak nežádoucí mikroorganismy, ale i vitamíny a enzymy potřebné k jeho travení. Tyto nevýhody jsou ještě větší u mlék U.H.T (zahřátí během 3 vteřin na 150 stupňů, ochlazení na 83 a zabalení).
Tímto způsobem je zničena např. fosfatáza, která je potřebná
ke vstřebání vápníku. Nicméně i přesto, že bylo mléko pasterizováno a dáme ho jednou
otevřené do ledničky, tak mikroby (ať ty dobré nebo špatné) se za 35 hodin
zdvojnásobí!
Lidé jsou jediní savci, kteří pijí mléko po období kojení. Když
se přestane s kojením, snižuje se také u dětí jejich kapacita mléko trávit.
Děje se tak snižováním enzymu laktáza. Tento enzym mizí, když se přestaneme
kojit neboť žadné jiné jídlo neobsahuje laktózu.
Další problematickou složkou mléčných výrobků jsou jejich
mléčné bílkoviny, které zvyšují hormon IGF1 (Insulin-like growth factor), která způsobuje
rakovinu, diabetes, akné, alergie, autoimunitní nemoci, obezitu,
kardiovaskulární a neurodegenerativní nemoci.
Co nám říká selský rozum?
- Mléko je na kojení, tedy je pro kojence. Jakmile
přijde do kontaktu se vzduchem kontaminuje se
- V přírodě neexistuje žádný
savec, který by sám od sebe pil mléko v dospělém věku
- Kompozice mléka je jiná
pro každý typ savce a mění se růstem mláděte
- Vyživujeme se tím, co vstřebáváme
ne tím co jíme
Mléka a růst mláďat
Savec Bílkovina g/100ml Tempo růstu (počet dní k zdvojnásobení
hmotnosti)
Člověk 1,03 180
Kůň 2,40
60
Kráva 3,15
47
Koza 3,56
22
Ovce 5,98 15
Je mléko důležité pro vápník?
Odpověď je NE. Mléko není důležité k tomu, aby člověk měl
dostatek vápníku. Ten je obsažen ve spoustě jiných potravin. Je důležitá dieta
jako celek a potom nemusíme mít starosti s vápníkem. Vápník, co je obsažen v
jedné sklenici mléka také najdeme v jedné lžíci sezamového semínka, 15g mořské řasy, na jednom talíři zeleniny
čeledi brukvovitých jako brokolice, zelí, květák atd., v hrsti mandlí bez
slupky nebo namočených přes noc.
Dříve se říkalo, že vápník z
mléka se lépe vstřebává. Ale není to pravda. Existují studie, které dokazují
pravý opak. Z mléka se ho vstřebá 31,1 procent a např. z brukvovitých jednou
tolik.
Abychom
měli dostatek vápníku není to jen o tom co máme jíst, ale i o tom, co jíst
nemáme. Nadbytek soli eliminuje vápník pomocí moči. Cukry, snižují hustotu
kostí a zvýšují možnost fraktury.
Další nevýhody mléčných výrobků
Zvyšuje zahlenění.
Jejich konzumace se spojuje s výskytem astma, dětské diabetes, kožními problémy
a problémy s klouby, odmineralizovává naše tělo. Když přestaneme mléčné výrobky konzumovat neznamená to, že se nám hned dané nemoci vyléčí. Někdo bude mít to štěstí, že jeho nemoc zmizí, jinému se její projevy výrazně sníží a někdo holt bude musst na svém zdraví zapracovat ještě více.
Toxický koktejl
Jakýkoliv
savec vylučuje přes své mléko toxické látky nahromaděné v těle. Ať už jsou to
pesticidy, antibiotika, hormony, chemické produkty a dokonce bílé krvinky,
pokud má zánět prsní žlázy, obecně tomu říkáme hnis. Kromě těchto “přírodních”
toxických látek mléka obsahují i další přidané mléčným průmyslem. Například syntetický
vitamin D, který je ve velkém množství jedovatý a další četná aditiva legálně
přidávaná do mlék.
Jako zajímavost
můžete vzít, že ještě nyní se v mateřském mléce nachazi stopy DDT, které je již
několik desetiletí zakázáno.
Jaké mléčné výrobky tedy konzumovat?
Jestli
nemáte žadný problém se zdravím a chcete dále konzumovat mléčné výrobky
nejlepší jsou od koz nebo ovcí protože jejich bílkovina je více podobná té
lidské. A úplně nejlepší by byly samozdřejmě ekologické a fermentované jako
kefík nebo jogurt.
Bibliografie:
Cuevas Fernández Olga, El equilibrio a través de la alimentación, Barcelona 2011